Zamilovaní blázni
Život je tak
jednoduchý, soudě ho podle pravidel, podle kterých ho žijeme. Jsou zde
zákonitosti dané fyziologií člověka,
působením hormonů a nervových přenašečů. Jsou zde zákonitosti psychologické,
psychiatrické, sociální, ekonomické, náboženské a mnoho dalších. Ty dávají
dohromady souhrn pravidel, zákonitostí a příčině-důsledkových vztahů. Těmi se
řídí společnost i jednotlivci jí tvořící. Vše jde vypočítat a s jistou mírou
neurčitosti predikovat. Jenže lidé, ač žijí podle předem poměrně jasně daných
pravidel a pouček, se těmito neřídí. Náš mozek je uzpůsoben tak, aby člověk byl
schopen, ve smršti informací, vůbec přežít. Proto vyhodnocuje data z okolí-
né podle racionálně vyplývajících a logicky daných souvislostí, ale podle toho,
jak je chce daný jedinec vidět.
Jeden pól extrému jsou lidé paranoidní- ti
vyhodnocují všechny informace tak, jakoby ony měly vést k jejich zničení.
Na druhé straně jsou lidé zamilovaní. Ti naopak vyhodnocují data
dodávaná čidly tak, že jsou slepí vůči všemu, co by potencionálně mohlo vest ke
zničení jejich vztahu. Přehlížejí, dělají slepé, neslyší, jsou jak koňové s klapkami
na očích. Né však proto, že by to dělali úmyslně, nýbrž proto, že jejich mozek
naprosto podvědomě tyto impulzy takhle vyhodnocuje a v jejich vědomí se
tvoří obraz takový, jaký podvědomě chtějí mít. Většina náznaků ukazující,
nebo přímo odhalující něco pro vztah negativního, jsou utlumeny. Často dokonce
naprosto samovolně dezinterpretovány , nebo zapomenuty. Úsloví, že láska
oslepuje je mnoha staletími ověřené a stoprocentně pravdivé.
Pokud si toto, výše zmíněné uvědomíme,
musíme se zákonitě hrůzou zděsit. Ale neděsíme. Vězme totiž, že toto zděšení je
vykoupeno něčím daleko cennějším. A to pocitem zamilovanosti. Stavem, kdy
nevnímáme jednotlivosti. Vnímáme vztah-silné pouto tvořící obraz s jasnými
barvami. Kontury jsou dané obrysy dvojice, okolí je prosyceno vůní a teplými
barvami. Vše je ale vykoupeno něčím.
Obraz a představa dokonalé harmonie je odměnou (nebo trestem???) za to, že nám
náš mozek nedopřává a nezprostředkovává dění okolo nás, tak jak se ve skutečnosti
děje.
Chvála těm zamilovaným bláznům, běda však
těm, kdož jsou vyvržení z tohoto snu do tvrdé reality…